Zkuste si to představit, že muž, který každý víkend jel někam do hor, nebo jen někam do lesů na vandr, či šplhal po skalách najednou nemůže, Ne že by se mu nechtělo, to ne, to on by rád, ale lékaři vyslovili zákaz námahy třeba kvůli kloubům, páteři nebo srdíčku. Co zbývá takovému člověku? Vezměte si však také třeba fotbalisty. Pokud už nemohou ani trénovat, mohou alespoň fandit. Kdežto poutník po horách… Sedět nad fotografiemi a vzpomínat, to jde také. Ale není to pro každého a nejde to dělat neustále. To by asi člověka psychicky položilo. Ovšem nic nám nebrání v tom, navštívit knihovnu, nebo si knihy o horách kupovat, a tak tam být alespoň duchem, když už to nejde fyzicky. A to je někdy skutečně velmi dobrý způsob oddechování.
Ačkoli se to nezdá, takový člověk nemusí číst jen o horách, i když jsou jeho životním zájmem. Může si přečíst klasiku, nebo humoristický román. A nemusí ani chodit nikam do ciziny, na tohle máme své lidi. Například kterákoli kniha od pana Švandrlíka pobaví zaručeně každého. Jeho romány stejně jako povídky jsou prošpikovány humornými scénami, a i když budete číst jeho horory, bát se při nich asi nebudete. Spíše se budete smát. A neříkejte, že od toho spisovatele nic neznáte. Minimálně jeho Černé barony jste jistě viděli.
Kdo nechce humor, ale dobrodružství, toho je nutno nasměrovat na knihy spíše střední a mladší generace. Pan Karel May a Jules Verne. Snad ani není třeba představovat. Možná dětinské, ale krásné. Pokud ovšem chcete nějaký nervák, zde lze doporučit knihu Mayday, ale tu originální od Thomase Harryho Blocka. Překvapení na překvapení, které vyvrcholí v závěru knihy. Nu a pokud máte rádi krimi i s humorem, pak je zde Donald E. Westleake. Skvělý vypravěč neuvěřitelných náhod a příhod. Nelze jmenovat desítky dalších autorů, zkuste to prostě náhodou a uvidíte, že se dá něco najít i tak.