Lidé o sobě navykládají různé báchorky, často se na Internetu chlubí i tím, co sami nedokázali, jak se říká, honosí se cizím peřím. To je však jejich vlastní problém nedostatečného sebevědomí, které si sami sobě snaží zvednout něčím umělým a nepřirozeným, ovšem žádané výsledky se nedostaví.
Horší situace nastává tehdy, když si někdo vezme na paškál cizí osobu. Vadit nám může v životě leckdo, ale pokud nesympatie přerostou v nenávist, ta se může obrátit až do zrůdné podoby. Pomluva. To je velmi nepříjemná věc, záleží pochopitelně, nakolik vám vaši blízcí důvěřují, ale pokud se jedná o veřejnou pomluvu, co může ovlivnit váš společenský život, přijetí do zaměstnání, podnikání, nebo vztahy na pracovišti, žerty jdou stranou.
Konec legrace, s pomluvami si nezahrávejte
Někdo pomluvu na Internetu vůbec neřeší, pokud jde o nějaký nesmysl, maličkost, lze ji přehlédnout s nadhledem. Lidé na pomluvy mohou reagovat i úsměvem na rtu, a pokud jde skutečně jen o studentské nerozvážnosti, nebo projev stařecké senility, většinou to zameteme pod stůl. Pomlouvat vás ovšem může někdo např. v souvislosti s trestnou činností. Dejme tomu, že vás váš strýc neoprávněně označí za podvodníka, např. že jste realizovali někde nějakou černou stavbu bez stavebního povolení, přitom jste majitelem stavební firmy. Co by to pro vás mohlo znamenat, není třeba dodávat.
Trestní sazby za pomluvu jsou poměrně ostré
Internetové pomluvy patří k těm nejhorším, mohou se totiž nekontrolovaně šířit, a to mnohem rychleji, než ústní pomluvy. Na to také pamatuje náš právní řád a každou pomluvu, kterou lze objektivně prokázat, trestá podle § 184 trestního zákona. Pokud dojde k žalobě a soud shledá viníka odpovědným, může jej odsoudit až na dva roky odnětí svobody právě v situaci, kdy se pomluva šíří po Internetu, nebo sdělovacími prostředky (rozhlasem, televizí, časopisy, knihami a denním tiskem). Přitom pomluva šířená ústní cestou se trestá sazbou přibližně o polovinu nižší.